Focení aktů v lese.

Jeden den se mi ozvala slečna, že by chtěla nafotit akty v přírodě. No a protože už zkušenosti mám, neváhala jsem a domluvili jsme si den.
Ty fotky v přírodě se nejlíp dělají, když je slunícko před západem. V lese to chce ale trošku dříve, aby byl prostor přemístit se na více míst.
Nejdřív jsme běhali po lese, spíš jako houbaři. Byl horký den a tak bylo fajn si užít rošku stínu.
Slyšeli jsme z cesty hlasy cyklistů. Ale nevadí, jsme mezi stromy a dál od cesty.


No a pozor holky, repelent sebou, pitíčko a svačinku taky.
A teď vlastně začne trochu to dobrodružství.Dívali jsme se okolo a já říkám,
tak šup do nahulata a běž se projít směrem ke sluníčku a občas se otoč na mě.

Když budeš chtít, můžeš v kalhotkách.

Slečna odmítla, že už jedeme na ostro.


Vše Ti budu vysvětlovat.Ted si můžeš vzít boty, teď zase ne.Pak třeba obejdi ten strom. A teď Ti půjčím tu záclonu a jen jí nech vlát ve větru.
Vlastě ty fotky vznikají. Není v tom velké plánování, je to spontání a pak si myslím je na fotkách vše vidět.Vždycky se oblékla a popošli jsme dál. Našla jsem slunce, které svítí na trávu, no prostě vidím to. Tak jsem řekla

šup, zase se svlékni a já to zase zachytím.

Vznilka z toho krásná sada z lesa, na mýtině, po lesní cestě.A nejkrásnější je, když prosvítá světlo , paprsky mezi stromy.
Řeknu

stůj, pojd kousek sem a kousek tam, a je to tam svítí přímo na Tebe. Zvedni hlavu, rozhoď vlasy.

Krásný povečer, který jsme si zpříjemnili hezkým povídáním o životě.
Musím Vás trošku poznat, abych věděla, jak ty fotky ve finále můžou vypadat.
Domluvili jsme si další setkání třeba v rybníku.
Tak sledujte blog, ať vidíte, co jsme vymysleli.

a můžete se podívat třeba do galerie pro inspiraci.